Oheň kreslí stíny po stromech, spolužáci jsou opilí a Mara někam zmizela.
„Kde je Mara?“
„Kde by,“ odpoví, „je to rusalka, ne? Běhá po lese a láká poutníky do hlubin.“
Smějí se, pitomci. Rusalka, tu přezdívku jí vymysleli, že má zelené oči a věčně mokré vlasy.
Přitom ona jen miluje tu chladivou vlhkost, když jí pramínek vody stéká po zádech.
Nejhezčí holka z ročníku. Moje Mara.
Stojím na okraji lesa.
„Maro,“ hlesnu nejistě.
„Tady jsem,“ ozve se ze tmy. Vykročím tím směrem.
„Maro?“ volám a pod nohama mi měkce čvachtá bláto.
„Pojď... už jsi skoro u mě.“
A já jdu.
„Kde je Mara?“
„Kde by,“ odpoví, „je to rusalka, ne? Běhá po lese a láká poutníky do hlubin.“
Smějí se, pitomci. Rusalka, tu přezdívku jí vymysleli, že má zelené oči a věčně mokré vlasy.
Přitom ona jen miluje tu chladivou vlhkost, když jí pramínek vody stéká po zádech.
Nejhezčí holka z ročníku. Moje Mara.
Stojím na okraji lesa.
„Maro,“ hlesnu nejistě.
„Tady jsem,“ ozve se ze tmy. Vykročím tím směrem.
„Maro?“ volám a pod nohama mi měkce čvachtá bláto.
„Pojď... už jsi skoro u mě.“
A já jdu.
Fandom: originální, ale musím přiznat velmi volnou inspiraci povídkou Kouzelné vody klín od Catherynne M. Valente.
Žádné komentáře:
Okomentovat